MACHAČ fashion show | SECRET GARDEN | part I.

Toto místo

 společně s MACHAČ (fashion),
balerínami, vážnou hudbou a vším,
co bylo zrovna v danou chvíli přítomné,
se tak stalo
skutečným odrazem
 vnitřního světa rodiny Machač
 v reálné podobě

Jedná se o módní show pořádanou Oděvy Machačovi, s kamenným obchodem na adrese Česká Třebová, Hýblova 71

Jednou, už pěkně dávno, jsem zde prezentovala námi prvně konanou fashion show,
která byla předzvěstí, něčeho mnohem, ale mnohem většího.

I když už s pohledem oka zkušenějšího, musím říci, že celkové pojetí této začáteční přehlídky, je jinčí, než s čím bychom se spokojili nyní. 
Ale i tak člověk na ní bude vzpomínat jako na počátek něčeho nového.

Chtě, nechtě. 
Tak či onak.
Někde jsme začít museli.....

Ovšem.... stalo se, co se stalo

Od té doby uteklo mnoho času. Tu a tam se něco proměnilo, vyměnilo, změnilo
a také se ledacos událo. 

A to opravdu v mnohém. 
Nejenom v těch věcech, které jsou znatelné na první pohled. 
Ale i v té "vnitřní struktuře" nejenom Machač fashion.
O těch - které nejsou na pouhým okem znatelné, si povyprávíme ale jindy, teď si raději řekneme o 
takových těch změnách "vnějších".
Ty které jsou dobře viditelné. A to jsou takové, které jsou s sebou nesou změny např. v 

počtu lidí, v celkové i v jednotlivé prezentaci kolekcí, v místě konání, v celkovém pojmutí přehlídky,....

Místo bylo již druhým ročníkem stejné a to v Litomyšli na Zámeckém návrší. 
Ovšem rozdíl byl takový, že tentokrát jsme módní show tématicky ladili 
a to v duchu Tajemné zahrady. 

Dle svého názoru a celistvého pohledu na tento večer, vyjma toho, 
že šlo o prezentaci módy z našeho nevšedního pohledu, 
se nám snad si to mohu dovolit říci, 
povedlo do těch pár společně strávených hodin, 
vsoukat takové ''věci",
 které svým pojetím, dokázali z večera udělat - "takový ten trochu jiný" kulturní zážitek.

K tématu tajemné zahrady...

Chtěli jsme, aby pojetí secret garden bylo skutečně celistvé a tzv. "tomu nic nechybělo".A tak jsme přihodili pár netradičních prvků, které nejsou na klasické fashion show běžné.

Aby se vyplnila mezera mezi jednotlivými prezentacemi oblečení- čas, kdy se modelky převlékají do následující  kolekce, jsme tyto  chvilky "zaplácli" netradičně. Ale tématicky.A to časově nenáročnými prvky, které se hodí k celému konceptu akce.

Aby se tedy vyplnil tento čas, přednesla pianistka společně s doprovodem houslistky několik skladeb vážné hudby.
Ale co byly opravdu (pro mě) až zážitky dech beroucí, tak to balet představený třemi baletky z baletní školy v Hradci Králové a to ve čtyřech sestavách.

První tanec a ztvárnění secret garden v našem pojetí, bylo skutečným odrazem všeho, co odráží můj vnitřní svět.

(Tj. kombinace všeho co se v danou skutečnost dělo. 
Tzn. Nejen souhru prostředí s vášní tance baletky ale i hudbu doprovázející její pohyby. Hudbu tématicky sladěnou s místem, kde jsme se tento večer všichni sešli. 
Hudbu Rezonující se zámkem v Litomyšli - kde se narodil právě onen muž, jehož nejznámější skladba nese jméno po naší nejznamější řece - Vltavě. Která je mému srdci velice blízká.)

.... a tak se pro mě tato chvíle stala velice hlubokým zážitkem. Srdcovou záležitostí.

pianistka s doprovodem houslistky

Výzdoba

Nechali jsme se inspirovat snovým prostředím tajemné zahrady.
Tuto naší ideu, jak má takové secret garden prostředí asi tak vypadat, dokázala do reálné podoby přenést Hana Fialová.(LILA.flowers)
Jejímu úsilí umělecké dílo uskutečnit, podlehlo mnohé z porostů  přírodních.
Za své vzaly živé stromy, květy, mechy, a mnoho dalšího... 
A v takové tajemné zahradě chtě, nechtě, nikdy nemůže chybět ani nábytek, který díky svému stáří může mnohým z nás, připomínat rozpadající se zámeček s interiéry pohlcené již silou přírody  někde v hloubi čarovného lesa.

Podrobněji o jednotlivých tématech 
 související s Machač fashion show Secret garden, 
budu přidávat postupně.

Prozatím můžete sledovat Machač fashion na 

instagramu

či

facebooku

Foto
Lukkë Røøfersson


Flóra Secret garden Hana FialováLILA.flowers

T. M.

My všichni jsme viníkem

My všichni jsme viníkem

Ne on, ona či on nebo já

Ale ty jako já

My

My všichni
Každý z nás se provinil

Jak na sobě, tak druhých

Vědomě či nevědomě
Pouze následováním své cesty

Všichni jsme tím
 Kdo za to může

T. M.


Instagram


Foto Alice Skřivanová

Jak táta Luboš svolával komunisty

Jak táta Luboš svolával komunisty

Jako malá jsem byla hodně svého názoru si prosazující dítě, které vzdorovalo povětšině rozhodnutí rodičů.

Po zjišťujícím rozhovoru s mámou, s cílenými otázkami na to, jaké jsem byla dítě, mi hned u první odpovědi bylo jasné, že jsem byla “TO VYHROCENÉ”, které nikdo nechtěl hlídat.

V podstatě dle dnešních tabulek na všechny děti, bych na sto pro měla papír na hlavu. Ovšem nejsem si zcela jista, co nejrůznějšího by v něm stalo a kolika  definicemi a slovními lékařskými obraty by byla popsána má dětská paličatost, prodchnuta touhou po dobrodružství, přikořeněna krapítkem lásky k neustálému pohybu a nadmíru používání svého hlasového ústrojí. A to především v takovém projevu, který byl pro jiné méně než běžným.

V kostce: hyperaktivní děcko, závislé na každém kroku své mámy, prosazující si za každou cenu svůj názor

Jak tomu tak u mě bývalo. Nechtěla jsem poslouchat to, co mi rodiče řekli jako příkaz.

Především jsem nesnášela usínání! Plnění povinností které spánku předcházel,  mě na tomhle denodenním rituálku zas tak nevytáčelo, ale co mě vyloženě ŠTVALO, byl fakt, Že JÁ jediná byla ta, co si MUSELA jít hajnout na matraci (jako malá jsem já ani rodiče neměli postel) a jakože jít spat! Usínat! Válet se, čekat na něco, co nevím, kdy přijde a u toho nevykonávat žádnou činnost - to opravdu byla frustrující skutečnost pro mé dětské období. To ano! Ale.... to! To nejhorší! Byla skutečnost, že JÁ jediná byla ta, co tohle všechno  musí snášet. Jen já! Ani máma. Ani táta. Jen jáááááá!!!

To mě nadzvihalo!!!! A vyvztekávalo do nepříčetnosti!

Absolutně jsem nemohla snést věci a rituály, které ke spánku nejenom dospělého ale i povětšinou dítěte patří.

Takové věci ve mě vyvolávaly až agresy a touhu někoho umlátit!!!!

Především to bylo, když se zhaslo a byla tma! - tzn. když někdo svým jasným činem, tedy pouhým zmáčknutím vypínače, dal jasně najevo to, že je čas odpovídající spánku a tak k tomu upřizpůsobil i prostředí.

No to byl pro mě konec!!!! Já hypala a kopala snad do všeho, co bylo v nejbližším kontaktu se mnou! Mohla jsem se s toho zcvoknout!!!!!

A druhou věcí, vyvolávající ve mě stejnou NAŠTVANOST jako u tmy. Bylo zpívání ukolébavky!!!!!!

,,No to se snad ZBLÁZNILA???!!!” Mi jako první naběhlo v myšlenkách, když mě jako malé mamka zazpívala pár prvních slov z dětské konejšivé, hladivé lidové písně - “Černé oči”.

S navazujícím pocitem trapnosti za to, že máma zpívá takovou písničku!

“Ta melodie!!!!!!!!!” Drala mi kosti!

Stačila jedna tónina, pár slov a..... Zas ten stejnej amok! Agrese! Kopání! S cílem dát mámě za vyučenou a důrazně ji přiučit tomu, aby dál, nikdy, ale nikdy už tuhle trapárnu nevypustila z úst!

A přesně tohle moje chování bylo spouštěčem něčeho, co je reálným jádrem, skutečnou podstatou a hlavním důvodem toho, proč tato historka bude sepsána a mnou archivována....

Jako u každé běžně fungující rodiny s dvouma rodiči, byl táta ten, kdo byl pro mě TA hlavní autorita. Ten od koho jsem vždy dostala TU výstrahu k tomu, že už “se něco děje!” A že i muže být zle, pokud budu takto pokračovat. 

U nás se tomu dělo tak, že ve výše popsaných událostí mého “zlobení”, taťka používal zastrašující prvky! 

To přesně v krocích znamená,  že ukončil právě provádějící činnost, zrychlil krok směřovány svou chůzi tam, kde jsem se zrovna nacházela, se zvýšenou rychlosti jeho chůze šla v ruku v ruce i zvýšená hlasitost dopadu jeho chodidla na podlahu. To pro mě i v pozdějším věku bylo jasným, pro mě skličujícím znamením NAŠTVANOSTI otce a toho, že už po mě jde! Ale ještě ho stále nevidím. Dupot jak z koňského spřežení! 
Vycházející jakoby z ničeho, co bych z místa, v něm já se právě nacházející, byla schopna spatřit.

Ovšem... nejenom dupot ale i táta se během okamžiku dostavil do místa jeho určení -

- ke mě! 

Tu  kde se vzala, tu se vzala

z jeho pořvávajících úst, v basových tónech, 

ta nechvalně známá fráze: 

,,Ještě jednou Terezo a zavolám KOMUNISTY!”

A věděla jsem! Že je zle!

 Protože když táta už na mě chtěl volat komunisty,

 bylo ouvej! 

.....i když jako malé dítě jsem neměla tušení, co si pod pojmem “komunista” mám přesně představit. Ale byl pro mě činitelem k tomu, propustit uzdy své fantazie, ohraničující její rozměry ty fakta, která otcem byla přesně o nich dána. 
Tedy že to jsou “ti - oni - někdo”, kdo běžné chodí strašit děti, které zlobí a neposlouchají své rodiče.

Ale vězte, i když jsem věděla, že je zle, že taťka už, už bude volat ty komunisty, byli pro mě právě ony bubáci, spouštěčem pocitu hrdosti, víry ve vlastní vychytralé schopnosti a znalosti své "jedinečnosti" - tedy prvku který mě svou typičností odlišoval od druhých děti - a to vše  na vědomě úrovni. 

HAhaha, asi komunisti

Je tomu tak proto, že jsem vždy věděla, že kdyby náhodou  fakt na mě přišli, tak hned z prvu, co mě spatří se strašně leknou - budou zmatení a pocítí pocit nejistoty- že něco není v pořádku a podle jejich plánu, protože dle mého jasného úsudku, každý komunista, co si přišel vyzvednout zlobivou holku, byla jeho typ! 
A to je děvče s klíčovým atributem, pojící všechny takové holčičky -  dlouhé blonďaté lokny a kadeře sepnuté vzadu na hlavě červenou velkou mašlí. 

,,Přesně tak holčičky vypadaly. Toho byli znalí všichni komunisti, co chodí na děti.” Říkala mi moje hlava. A to zřejmě takto komunisty škatulkující do jednoho pohledu na děvčata jen proto, že mým názorem a naučeným pohledem na to, jak mají všechny dívky vypadat, odpovídal právě jejich omezené představě na nás.

A já! Zrovna já! Tenhle “styl” - který byl  jádrem jejich očekávání i ode mě, jakožto od holčičky, až mě prvně uzří, byl narušen tím, že JÁ nejsem právě taková jak OČEKÁVAJÍ! 

Že JÁ! JÁ jsem jiná! 

A že už proto mám nad nimi z půli vyhráno. Protože kdo bude vyveden z míry, až se za mnou dostaví? Já nebo oni? Oni! 

Oni se přeci budou cítit trapně, nevědíc, jak se najednou chovat a co dělat. Já je do takového stavu nejistoty přeci dostanu a to jen tím, že prostě jsem taková, jaká jsem! Nevynaložím ani krapet úsilí k tomu, abych s nimi nebo proti nim, bojovala. Ani abych se obhajovala a kajícně se ze svých činu hájila. 

Jen tím, že jsem byla JINÁ a svá, jsem vždy věděla, i když už táta svolává ve výšinách svého hlasu veškerý existující komunisty, že si na mě nepřijdou. Vzápětí co mi vrazí do dveří, se stejnak zahalekají, otočí se na podpatku, táhnoucí zase odkud přišli! 

A JÁ! Já! Si budu zase moci , během “ tereziných procesu” se spánkem se pojících, úplně na klid, různorodým způsobem stavit proti tomuto rozhodnuti rodičů. Které mnou nezištně manipuluje.  Nikdo totiž nebude mnou, mými rozhodnutími a mou až nadmíru svobodomyslnou duší nikterak manipulovat! 

(Omlouvám se, že chybí čárky a háčky, ale psala jsem to na mobilu a nechce se mi to celé upravovat.
+ za případné chyby, )


Satira  T. M.

Fashion film Wonderland ◄Machac fashion► sestřih

Krátký teaser ke kolekci Wonderland.

Celý fashion film k naší kolekci bude mít premiéru na přehlídce Oděvy Machačovi v Litomyšli na Zámeckém návrší. 

Lístky možno zakoupit v kamenném obchodě Oděvy Machačovi nebo zamluvit na čísle:
605 242 453 

Video | @klarawodehn @adamkojano

Model | @ver_demelova

Machač

#machacfashion #machač #machačfashion #machac

T. M.

Instagram 

Machac fashion insta