...přemítám a zamýšlím...
Bylo mé negativní pohlížení na mě samou, skutečně ovlivněno jen vnějšími vlivy?
Vlivem společností?
A jejími názory na to, co je a není dokonalé/nedokonalé?
Nebo to byl nějaký můj vnitřní vzorec, který byl spouštěčem nepřijetí svého skutečného já?
Měl mě skrze “skutečnou”práci na sobě a to na VŠECH úrovních mé bytosti, jakožto člověka, posunout do předu a být tak i tak činitelem všech těch situaci, které mě měly dovést k pochopení - a naučit mě ” jak býti zdravým a šťastným člověkem”?
A díky této základní vlastnosti, každého z nás vést v plné pokoře a vděku k sobě a svému tělu plnohodnotný život a dosahovat tak snadno svých snů?
Možná mě vše mělo naučit a pochopit, že JÁ jsem nejenom duše a nehmota ale i TO tělo a hmota. Které je chrámem právě pro onu duši, která by bez něj, nebyla tím, kdo tu jsem - ČLOVĚKEM.
awesome photo.
OdpovědětVymazathttp://www.amysfashionblog.com/blog-home